Galavečer tanečního sportu 2017

Galavečer tanečního sportu

„Už jsem myslela, že budu dělat jenom rozhodčí a na parket nevstoupím, ale ten Váš swing mě zvedl ze židle,“ řekla jedna z legendárních bývalých tanečnic, která se účastnila Galavečera tanečního sportu, který jsme zahajovali a hráli k tanci.

Po dlouhém vyhlašování našich nejlepších tanečníků a rozdávání medailí za umístění v Taneční lize jsme ani nedoufali, že se nám poněkud unavené publikum povede rozhýbat. Jakmile jsme ale nastoupili, parket se zaplnil jak profesionálními tanečníky, tak i ostatními hosty a ve Foru Karlín se tak tančilo až do zavíračky.

Hudba bandu se musela rozléhat až do zasněžené noci Karlína, protože ještě ráno, když jsem si šel koupit čerstvou kávu, si vrátný pohvizdoval jeden z našich hitů. 

Lávka byla skvělá

Velká Swingová show pokračuje na Novotného Lávce

„Opravdu by se v sále nenašlo ještě jedno místečko? Budeme klidně stát,“ prosil mě skvělou angličtinou jeden z finských turistů.

Po třech krásných a úspěšných koncertech ve stylovém divadle Royal jsme se pro velký ohlas našich diváků, které jsme již kapacitně nemohli uspokojit tímto nádherným prostorem, přesunuli do samotného centra Prahy – Klubu Lávka, který je jedním z nejdéle fungujících podniků svého druhu v Praze.

Když jsme poprvé vstoupili do koncertního sálu, uchvátil nás dech beroucí výhled na Karlův most a Pražský hrad. Zejména v noci, kdy Vás upoutá hra světel těchto monumentů, je místo přímo magické.

Den před samotným koncertem probíhala přímo na místě generálka big bandu. Po restauraci i klubu se rozléhal swing. Hosté, z nichž řada byla ze zahraničí a trávili zde vánoční svátky, se dožadovali vstupu do sálu a neustále atakovali personál Klubu, kde si mohou koupit lístky na představení. I v samotný den akce přišla řada zájemců, kteří chtěli show shlédnout. Sál však praskal ve švech.

Představení bylo úžasné. Ještě nyní ve mně rezonuje jednotné skandování publika, které se dožadovalo dalšího a dalšího přídavku. Nechtěli nás pustit domů.

Po představení jsme prodali spoustu lístků na další show. Mladí lidé kupovali rodičům, rodiče svým dětem a řada si udělala radost sama sobě, že nás prostě musí slyšet znovu.

Nejdojemnější však bylo, když ke mně nakonec ten turista z Finska a jeho skupinka, které jsem prodala jedny z posledních lístků, po představení přišli a přesto, že museli skoro dvě hodiny stát, mě i moji kolegyni jeden po druhém objímali, že lepší swingovou show neviděli.

Chuck Cansley

Setkání s Chuckem Wansley

Fenomenálního černošského zpěváka z Los Angeles Chucka jsem potkal začátkem září 2016 během koncertu mého kvintetu pro Městskou část Prahy 1. Za setkání vděčím našemu bubeníkovi a kamarádovi Ottovi Hejnicovi. Musím se přiznat, že mě Chuck okouzlil v podstatě okamžitě. Je spontánní a velmi veselý. Pak si s námi zazpíval a bylo jasné, že je profesionál každým coulem. Radost poslouchat. Navíc se skvěle pohybuje po podiu. Swing a show má v krvi. Chvilku jsem ho o přestávce pozoroval, pak jsme si povídali, a nakonec jsem mu nabídl spolupráci v Original Vintage Orchestra. Ještě k tomu totiž Chuck i vypadá jako hvězda 30. let Cab Calloway. Logicky jsem mu tedy hned nabídl slavný hit tohoto velikána – Minnie The Moocher.

Pro Chucka samozřejmě plánuji i další skladby. Občas s námi zpívá Valerie od Amy Winehouse. Střídá se s Rosie (Rozálie Havelková), která mě k této písni inspirovala, abych ji zaranžoval. A moc ti za to, Rosie, děkuji! Skvělá volba.

Je jasné, že v Čechách Chuck pravděpodobně nezůstane navždy. Proto jsme vděčni za každé vystoupení, které s námi absolvuje. Věřím, že i vy. Thank you Chuck.

Original Vintage Orchestra

Založení Original Vintage Orchestra

K založení orchestru mě vlastně inspiroval kamarád a filmový producent a režisér Tomáš Hoffman. A to právě v květnu na Novotného lávce po koncertě Sester Havelkových. Pak jsem sotva spal, protože, možná to znáte, jak se na něco moc těšíte, nejde to.

Ráno jsem už telefonoval klukům, o kterých jsem tušil, že by do toho se mnou šli. Jirku Masáčka, Jirku Polydora, Antonína Šturmu a Ottu Hejnice. Všichni souhlasili a zanedlouho jsme měli kompletní band. Hned od začátku jsem věděl, že nechci hrát „jen“ čisté retro, ale něco jako Max Raabe, nebo PostModern Jukebox. Prostě moderní písničky ve swingovém stylu. A dle odezvy, kterou máme to byla dobrá volba. Od konce června se začalo intenzivně zkoušet a já začal aranžovat ty moderní předělávky. Zjistil jsem díky tomu, že mě to moc baví a publikum je nadšené.

Zásadní obrat znamenala informace Tomáše Hoffmana, abych zavolal věhlasného režiséra Jiřího Vejdělka, že se mu prý projekt zamlouvá, a že by možná měl zájem o spolupráci. Když jsme se pak koncem srpna s Jirkou setkali a já mu prezentoval svoji vizi, on skutečně souhlasil, že nám pomůže a dáme show dohromady. Protože, jak říká Jirka: „Elegantní a při tom sexy, u toho nesmím chybět.“

S Jirkou jsme si padli hned do oka. Je velice precizní a díky jeho smyslu pro detail, kdy jednotlivé skladby a celkovou choreografii, včetně jednotlivých vstupů, dramaturgicky poskládal tak, aby divák celým večerem krásně proplouval a energie koncertu stoupala k závěrečnému vrcholu, měla premiéra, která se konala 24. října, skvělé recenze.