„Opravdu by se v sále nenašlo ještě jedno místečko? Budeme klidně stát,“ prosil mě skvělou angličtinou jeden z finských turistů.

Po třech krásných a úspěšných koncertech ve stylovém divadle Royal jsme se pro velký ohlas našich diváků, které jsme již kapacitně nemohli uspokojit tímto nádherným prostorem, přesunuli do samotného centra Prahy – Klubu Lávka, který je jedním z nejdéle fungujících podniků svého druhu v Praze.

Když jsme poprvé vstoupili do koncertního sálu, uchvátil nás dech beroucí výhled na Karlův most a Pražský hrad. Zejména v noci, kdy Vás upoutá hra světel těchto monumentů, je místo přímo magické.

Den před samotným koncertem probíhala přímo na místě generálka big bandu. Po restauraci i klubu se rozléhal swing. Hosté, z nichž řada byla ze zahraničí a trávili zde vánoční svátky, se dožadovali vstupu do sálu a neustále atakovali personál Klubu, kde si mohou koupit lístky na představení. I v samotný den akce přišla řada zájemců, kteří chtěli show shlédnout. Sál však praskal ve švech.

Představení bylo úžasné. Ještě nyní ve mně rezonuje jednotné skandování publika, které se dožadovalo dalšího a dalšího přídavku. Nechtěli nás pustit domů.

Po představení jsme prodali spoustu lístků na další show. Mladí lidé kupovali rodičům, rodiče svým dětem a řada si udělala radost sama sobě, že nás prostě musí slyšet znovu.

Nejdojemnější však bylo, když ke mně nakonec ten turista z Finska a jeho skupinka, které jsem prodala jedny z posledních lístků, po představení přišli a přesto, že museli skoro dvě hodiny stát, mě i moji kolegyni jeden po druhém objímali, že lepší swingovou show neviděli.

Fenomenálního černošského zpěváka z Los Angeles Chucka jsem potkal začátkem září 2016 během koncertu mého kvintetu pro Městskou část Prahy 1. Za setkání vděčím našemu bubeníkovi a kamarádovi Ottovi Hejnicovi. Musím se přiznat, že mě Chuck okouzlil v podstatě okamžitě. Je spontánní a velmi veselý. Pak si s námi zazpíval a bylo jasné, že je profesionál každým coulem. Radost poslouchat. Navíc se skvěle pohybuje po podiu. Swing a show má v krvi. Chvilku jsem ho o přestávce pozoroval, pak jsme si povídali, a nakonec jsem mu nabídl spolupráci v Original Vintage Orchestra. Ještě k tomu totiž Chuck i vypadá jako hvězda 30. let Cab Calloway. Logicky jsem mu tedy hned nabídl slavný hit tohoto velikána – Minnie The Moocher.

Pro Chucka samozřejmě plánuji i další skladby. Občas s námi zpívá Valerie od Amy Winehouse. Střídá se s Rosie (Rozálie Havelková), která mě k této písni inspirovala, abych ji zaranžoval. A moc ti za to, Rosie, děkuji! Skvělá volba.

Je jasné, že v Čechách Chuck pravděpodobně nezůstane navždy. Proto jsme vděčni za každé vystoupení, které s námi absolvuje. Věřím, že i vy. Thank you Chuck.